Dřevomorka domácí
- Dřevomorka patří mezi nejnebezpečnější a nejobávanější škůdce dřeva v obydlích a to hlavně proto, že ohrožuje dřevo i poměrně suchých staveb, neboť potřebuje ke svému vývoji málo vlhkosti (cca 19 - 20 °C). Uchová se však rovněž i za sucha. Ostatní druhy vyžadují vlhkost vyšší, při jejím poklesu zastavují růst a vyschne li dřevo dostatečně, odumírají. V odborné literatuře se všeobecně uvádí, že dřevomorka při rozkladu dřevní substance tvoří chemicky volnou vodu, kterou nese na svém povrchu její mycelium (podhoubí) odtud pochází její název dřevomorka "slzící" (lacrymans). Vodu si je dřevomorka rovněž schopna přivést ke dřevu zvláštními provazci (rhizomorfami), kterými prorůstá zdivem, pod omítkami, řídkým betonem či minerálními zásypy, často až na vzdálenost několika metrů. Zdivo bývá působením houby rozrušováno.
- Na rozdíl od jiných hub, se dřevomorce daří lépe při nižších teplotách, při teplotě 26 °C zastavuje růst a při 40 °C začíná odumírat.
- Přítomnost dřevomorky ve stavbě signalizuje šedobílý houbovitý povlak na povrchu dřeva, tzv. syrrocium (lehce od dřeva oddělitelný), a později plodnice. Plodnice jsou z počátku měkké, vatovité, posléze se stávají tužšími, masitými a na povrchu se počíná tvořit roušková vrstva (barvy od oranžové, přes žlutohnědou až posléze zhnědne). Ve vyzrálé plodnici se vytváří ohromné množství malých, hladkých, žlutohnědých až hnědých výtrusů, které se šíří vzdušným prouděním ale i mechanickým přenosem - částečkami podhoubí zavlečenými s kousky nakaženého dřeva, což se v praxi vyskytuje nejčastěji. Výtrusy nejlépe klíčí ve vlhkém prostředí při teplotě 18-22 °C.
- Dřevo napadené dřevomorkou propadá rychlé zkáze, z počátku měkne, takže se dá rýpat nehtem. Barví se do okrova a je velmi křehké, má hladký lom a je značně vlhké. V tomto stadiu se snadno stává zdrojem nákazy přijde-li do styku se zdravým dřevem. Brzo po tomto období dřevo rychle hnědne, počne podélně praskat a rozpadá se v hranolky s příčnými trhlinami, ve kterých se vyvíjejí blanité povlaky substrátového podhoubí. U prken a trámů zůstává svrchní vrstva (která může vysychat) zdravá a podléhá rozkladu až poměrně pozdě. Rozklad probíhá rychle, dřevomorka se rychle rozrůstá (v příznivých podmínkách až 6 mm za jeden den, t.j. asi 2 m/rok).
Trámovka plotní, jedlová, trámová
- Trámovky patří mezi typické substrátní druhy dřevokazných hub. Svým myceliem se rozrůstají uvnitř dřeva a na povrchu vytvářejí pouze plodnice. Napadají hlavně jehličnaté dřeviny a to i v zabudovaném dřevě. Vyznačují se zvláště velkou odolností proti povětrnostním vlivům, hlavně suchu a to jak mycelium, plodnice, tak i spory.
- Plodnice se objevují na povrchu dřeva, kde vyplňují trhlinky (které časem vyplní celé), takže časem může dosáhnout délky až několik decimetrů. Barva normálních plodnic je rezavě hnědá s nerovným sametovým povrchem, u druhu abietinum později hladkým. Celá plodnice je korkovitá.
- Mycelium houby působí kostkovitou hnědou hnilobu končící naprostou destrukcí dřeva.
- Optimální teplota pro růst se pohybuje v rozmezí 32 - 35 °C. Dřevo v napadených místech je zbarveno červenohnědě. Hniloba se rychle rozšiřuje, až se uvnitř dřevo zcela rozpadá a vznikají v něm dutiny. Poškození na povrchu, pokud se neobjeví plodnice, není patrné. Sanační práce jsou komplikovány tím, že houba působí uvnitř a v těchto případech mnohdy nepostačuje pouze povrchový zákrok.
Pornatka Vaillantova
- V praxi se takto převážně označují téměř všechny choroše s rozličnými plodnicemi bílé nebo světlé barvy. Vývoj této houby a škody jí způsobené na dřevě jsou velmi podobné dřevomorce. Plodnice jsou kornaté, pevně přirostlé na dřevo, tvoří měkké, tenké až blanité povlaky, skládající se z rourek o širokých, velkých hranatých ústích. Plodnice jsou v mládí čistě bílé, později smetanově žloutnou.
- Podhoubí tvoří jemné, plsťovité povlaky laločnatě se po substrátu rozlézající, trvale čistě bílé - nezbarvují se ani za nepříznivých vegetačních podmínek (jako dřevomorka), ani ve stáří. Optimální teplota pro růst podhoubí je 25 -26 °C.
- Pornatka je typickou houbou lesů, kde roste na odumřelém dřevě - do staveb může být zavlečena nakaženým dřevem. Pro její růst je typická značná náročnost na vlhkost (30 - 50 %) - jakmile se sníží obsah vlhkosti ve dřevě nebo relativní vlhkost vzduchu, houba zastavuje svůj růst.
Kornatka rozvitá
- Kornatka napadá zejména mrtvé jehličnaté dřevo. Nejdříve ze běl zbarvuje do oranžova, později propuká bílá hniloba. Plodnice vyrůstají na povrchu dřeva v podobě tenkých kožovitých povlaků silných 0,2 - 0,45 mm. V mládí jsou okrouhlé o průměru 1 - 5 mm, později se spojují a pokrývají plochu až 10 cm2.
- Kornatka je velmi náročná na vlhkost a poškozuje dřevo převážně povrchově.
